Napadlo vás někdy zaměřit pozornost na proces pěstování, sklizně a prodeje zemědělských komodit (pokud ovšem sami nejste zemědělci a farmáři)? Může se zdát, že jde o velmi primitivní záležitost, kterou zvládne každý, a není kvůli tomu třeba studovat žádnou střední ani vysokou školu, ale s těmito odhady buďme velmi opatrní. Snadno vás o tom přesvědčí každý agronom a specialista v tomto oboru, s inženýrským či magisterským titulem. Může vám také vysvětlit, jak důležité jsou podmínky skladování a přepravy ovoce a zeleniny, což má přímý vliv na jakost potravin a jejich distribuci do obchodní sítě.
Dřevěné bedny versus plastové přepravky
V dobách, kdy se výroba plastických hmot teprve rozvíjela, a šlo spíše o technologie na akademické půdě, se logistika v zemědělství opírala o klasickou surovinu – dřevo. Ze dřeva se vyráběly různé bedny, bedýnky, přepravky či rošty, a s nimi se počítalo zcela běžně ve všech sférách výrobního a pěstitelského procesu. Do dřevěných beden se ukládala jablka a hrušky, zelí a dýně, přepravovalo se v nich ovoce a zelenina do obchodů, a vyřazené, zejména popraskané přepravky končily na ohništích nebo ve spalovnách, či na skládkách komunálního odpadu. Poměrně málo rentabilní využití dřevěné suroviny a navíc s rizikem kontaminace plísní a hniloby, což není v případě kontaktu s těmito komoditami zanedbatelný fakt.
Tato doba je naštěstí za námi a dnes se počítá spíše s plastickou hmotou – polypropylenem. Ten se osvědčil v potravinářské výrobě (a mimo jiné i v instalatérských rozvodech plastového potrubí pro pitnou vodu) a má za sebou úspěšnou kariéru několika desítek let. Z polypropylenu se zhotovují i velmi kompaktní bedny s víkem pro ukládání zemědělských surovin a plodin a pro potravinářský průmysl, které se snadno čistí, vykazují dlouhou životnost a jednoduše se s nimi manipuluje včetně bezpečného ukládání na sebe ve více vrstvách.