Móda může být inspirativní, ale i vražedná. Obzvlášť ta dnešní. Móda se oproti dnešní velmi hodně a často měnila. Zahalování každé části těla se posunulo až k dnešní módě, kdy je odhaleno snad vše. Nicméně se pomalu ale jistě vrací móda, která zde byla před 30 lety.
Prvorepubliková móda:
Před sto lety jste mohli vidět lidi v dnes komických kostýmech, které byste si oblékli maximálně na retro ples nebo na maškarní. Ženy se oblékaly jako muži, volné oblečení nebylo výjimkou. Dlouhé kabáty, sukně nebo kalhoty, dokonce i kravata u žen a nemohl chybět baret nebo klobouček.
Ráda se dívám na filmy pro pamětníky, kde je prvorepubliková móda krásně vidět. I když byste se tak dnes neoblékli, má to stále své kouzlo.
50. léta:
Neboli móda našich babiček zamlada. Změnil se hlavně pas, kdy se konečně začal zvýrazňovat. Mnoho filmů bylo natočeno právě s poukázáním této doby a myslím, že tahle móda byla TOP a byla by velmi oblíbená i v dnešní době. Ženy vypadaly prostě daleko víc žensky.
80. léta:
Pro mě stále úsměvná léta módy. Osobně jsem ještě nebyla na světě, ale dokážu si představit taťku jako Jon Bon Joviho s drsným hárem, džínovou bundou a s riflemi vysoko nad pupkem nebo mamku v upnutých legínách. Člověk si také uvědomí, že právě tato móda se už pár let vrací a daří se jí to. Ovšem kromě vlasů.
Móda 21. století:
Dnešní módou jsem tak trochu rozčarovaná. Na ulicích běžně vidím lidi, kteří jsou oblečeni podle mě „normálně“, ale také takové, kteří se snad ráno nepodívali do zrcadla. Muži si oblékají sukně nebo přiléhavé kalhoty či legíny, u žen nepoznáte pohlaví díky účesu a pánského oblečení. Taková je ale dnešní svoboda a je to nějakým způsobem i dobře. Někdo sleduje módní trendy, někdo ne. A já bych se časem nedivila, kdyby si někdo jednoho dne oblékl to, co se nosilo před 100 lety.