Blog

Na začátku tohoto článku vám povzbudím představivost. Svištíte si to autem po silnici. Kocháte se krásnou krajinou, posloucháte muziku, necháváte se ukolébat pocitem, jak vám ty kilometry krásně utíkají. Vyjíždíte ze zatáčky. Kopec a les vám znemožňují vidět, že za ní stojí, ne zrovna šikovně, odstavený kamion. Trocha nepozornosti způsobí, že si protijedoucího auta všimnete na poslední chvíli. Skáčete na brzdu. Vší silou se opíráte do pedálu. Vůz se vám podaří značně ubrzdit, ne však úplně zastavit. Náraz je naštěstí minimální.

Co se děje nyní v autě? Vše, co není připoutáno se přesouvá díky kinetické energii směrem dopředu. Malý batůžek, láhev s nápojem a další věci volně položené na zadní sedačce a také váš pes. Vše letí vzduchem. Vše vás bombarduje. Cítíte, jak tělo vašeho miláčka narazilo do vaší opěrky, drápky se v následujícím okamžiku bolestivě otřely o vaše rameno. Už ho i vidíte periferním viděním. Pozorujete, jak jeho tělo bezmocně letí kolem. Zapadl přes vaše nohy do prostoru pedálů. Začal srdceryvně řvát bolestí.

Určitě toto nechcete zažít. Zbytečná bolest, zbytečné zranění. Přitom je řešení tak jednoduché. Zádržných systémů pro zvířecí společníky je na trhu spousta. Skládají se z postroje, který se zapne zvířeti kolem těla a popruhu, kterým psa v postroji bezpečně spojíte se zámkem bezpečnostních pásů. Při nehodě, nebo i při prudkém brždění je tělo psa šetrně zadrženo a je mu zabráněno v dalším pohybu po kabině vozu.

Další možností je síť, případně mříž, která oddělí zavazadlový prostor (u vozů s karoserií kombi) od kabiny pro cestující. I v tomto případě se doporučuje v zavazadlové prostoru psa nějak připoutat. Mříž sice zabrání pohybu jeho těla při nehodě do kabiny, neochrání však psa ale proti zranění pohybem po zavazadlovém prostoru.

Ideálním řešením je speciální cestovní bedna, která se v zavazadelníku ukotví. Pes v ní nemá tolik prostoru, aby se sám zranil, a navíc je chráněn před pohybem dalších zavazadel. Nějaké na dovolenou určitě vezete.

Na začátku tohoto článku vám povzbudím představivost. Svištíte si to autem po silnici. Kocháte se krásnou krajinou, posloucháte muziku, necháváte se ukolébat pocitem, jak vám ty kilometry krásně utíkají. Vyjíždíte ze zatáčky. Kopec a les vám znemožňují vidět, že za ní stojí, ne zrovna šikovně, odstavený kamion. Trocha nepozornosti způsobí, že si protijedoucího auta všimnete na poslední chvíli. Skáčete na brzdu. Vší silou se opíráte do pedálu. Vůz se vám podaří značně ubrzdit, ne však úplně zastavit. Náraz je naštěstí minimální.

Co se děje nyní v autě? Vše, co není připoutáno se přesouvá díky kinetické energii směrem dopředu. Malý batůžek, láhev s nápojem a další věci volně položené na zadní sedačce a také váš pes. Vše letí vzduchem. Vše vás bombarduje. Cítíte, jak tělo vašeho miláčka narazilo do vaší opěrky, drápky se v následujícím okamžiku bolestivě otřely o vaše rameno. Už ho i vidíte periferním viděním. Pozorujete, jak jeho tělo bezmocně letí kolem. Zapadl přes vaše nohy do prostoru pedálů. Začal srdceryvně řvát bolestí.

Určitě toto nechcete zažít. Zbytečná bolest, zbytečné zranění. Přitom je řešení tak jednoduché. Zádržných systémů pro zvířecí společníky je na trhu spousta. Skládají se z postroje, který se zapne zvířeti kolem těla a popruhu, kterým psa v postroji bezpečně spojíte se zámkem bezpečnostních pásů. Při nehodě, nebo i při prudkém brždění je tělo psa šetrně zadrženo a je mu zabráněno v dalším pohybu po kabině vozu.

Další možností je síť, případně mříž, která oddělí zavazadlový prostor (u vozů s karoserií kombi) od kabiny pro cestující. I v tomto případě se doporučuje v zavazadlové prostoru psa nějak připoutat. Mříž sice zabrání pohybu jeho těla při nehodě do kabiny, neochrání však psa ale proti zranění pohybem po zavazadlovém prostoru.

Ideálním řešením je speciální cestovní bedna, která se v zavazadelníku ukotví. Pes v ní nemá tolik prostoru, aby se sám zranil, a navíc je chráněn před pohybem dalších zavazadel. Nějaké na dovolenou určitě vezete.

Je fajn naházet prádlo do pračky, nasypat prášek, přidat aviváž, zmáčknout tlačítko a o víc se nestarat. Bohužel žádný elektrospotřebič nevydrží věčně a tak čas od času musíme investovat do nové pračky. Jak si však vybírat a čím se řídit?

·         Obsah pračky, je to základní co řešíme. Čím větší rodina tím více kilo potřebujeme aby pračka vyprala. Na druhou stranu je vhodné také zhodnotit to jak často pereme zda chceme čekat až se nám pračka naplní nebo raději prát po troškách každý den. Zdá se to být logická odpověď že nejvíce ekonomické je čekat až se pračka naplní ovšem někoho vyvádí z míry když koš na prádlo přetéká prádlem. Pravdou však je že nemodernější pračky si sami dokáží zvážit prádlo a podle toho určit kolik vody bude potřeba.

·         Vrchní nebo přední plnění? Zejména pokud má někdo velice malinkou koupelnu nejpraktičtější řešení se zdá být plnění vrchem, ovšem tento druh praček už není na trhu zastoupen v takové míře s funkcemi jako nabízejí pračky plněné předem.

·         Hlučnost. Někteří lidé si pračku dají do kuchyně, je to však nepraktické a příliš se to nehodí. Ovšem když dispozice bytu nedovolí řešit situaci jinak je důležité hledět především na to aby pračka nadělala co nejmíň rámusu a nerušila ostatní členy domácnost. Dnešní trend je spojovat obývací pokoj s kuchyní a překřikovat se protože přes hluk který pračka způsobuje se neslyšíme není moc harmonické a na klidu a pohodě to nepřidá.

·         Pračka a sušička. Když si nemůžeme dovolit zvlášť pračku a sušičku můžeme zvolit kompromis a vybrat si dva produkty v jednom, tedy pračka se sušičkou. Ušetří to místo což je praktické.

Koupí pračky to však nekončí. Musíme se o ni také starat, ideální je čas od času ji vyčistit, vymýt všechny záhyby a vyčistit filtry. Když se o ni budeme dobře starat můžeme prodloužit její životnost i o několik let.

Je fajn naházet prádlo do pračky, nasypat prášek, přidat aviváž, zmáčknout tlačítko a o víc se nestarat. Bohužel žádný elektrospotřebič nevydrží věčně a tak čas od času musíme investovat do nové pračky. Jak si však vybírat a čím se řídit?

·         Obsah pračky, je to základní co řešíme. Čím větší rodina tím více kilo potřebujeme aby pračka vyprala. Na druhou stranu je vhodné také zhodnotit to jak často pereme zda chceme čekat až se nám pračka naplní nebo raději prát po troškách každý den. Zdá se to být logická odpověď že nejvíce ekonomické je čekat až se pračka naplní ovšem někoho vyvádí z míry když koš na prádlo přetéká prádlem. Pravdou však je že nemodernější pračky si sami dokáží zvážit prádlo a podle toho určit kolik vody bude potřeba.

·         Vrchní nebo přední plnění? Zejména pokud má někdo velice malinkou koupelnu nejpraktičtější řešení se zdá být plnění vrchem, ovšem tento druh praček už není na trhu zastoupen v takové míře s funkcemi jako nabízejí pračky plněné předem.

·         Hlučnost. Někteří lidé si pračku dají do kuchyně, je to však nepraktické a příliš se to nehodí. Ovšem když dispozice bytu nedovolí řešit situaci jinak je důležité hledět především na to aby pračka nadělala co nejmíň rámusu a nerušila ostatní členy domácnost. Dnešní trend je spojovat obývací pokoj s kuchyní a překřikovat se protože přes hluk který pračka způsobuje se neslyšíme není moc harmonické a na klidu a pohodě to nepřidá.

·         Pračka a sušička. Když si nemůžeme dovolit zvlášť pračku a sušičku můžeme zvolit kompromis a vybrat si dva produkty v jednom, tedy pračka se sušičkou. Ušetří to místo což je praktické.

Koupí pračky to však nekončí. Musíme se o ni také starat, ideální je čas od času ji vyčistit, vymýt všechny záhyby a vyčistit filtry. Když se o ni budeme dobře starat můžeme prodloužit její životnost i o několik let.

Je fajn naházet prádlo do pračky, nasypat prášek, přidat aviváž, zmáčknout tlačítko a o víc se nestarat. Bohužel žádný elektrospotřebič nevydrží věčně a tak čas od času musíme investovat do nové pračky. Jak si však vybírat a čím se řídit?

·         Obsah pračky, je to základní co řešíme. Čím větší rodina tím více kilo potřebujeme aby pračka vyprala. Na druhou stranu je vhodné také zhodnotit to jak často pereme zda chceme čekat až se nám pračka naplní nebo raději prát po troškách každý den. Zdá se to být logická odpověď že nejvíce ekonomické je čekat až se pračka naplní ovšem někoho vyvádí z míry když koš na prádlo přetéká prádlem. Pravdou však je že nemodernější pračky si sami dokáží zvážit prádlo a podle toho určit kolik vody bude potřeba.

·         Vrchní nebo přední plnění? Zejména pokud má někdo velice malinkou koupelnu nejpraktičtější řešení se zdá být plnění vrchem, ovšem tento druh praček už není na trhu zastoupen v takové míře s funkcemi jako nabízejí pračky plněné předem.

·         Hlučnost. Někteří lidé si pračku dají do kuchyně, je to však nepraktické a příliš se to nehodí. Ovšem když dispozice bytu nedovolí řešit situaci jinak je důležité hledět především na to aby pračka nadělala co nejmíň rámusu a nerušila ostatní členy domácnost. Dnešní trend je spojovat obývací pokoj s kuchyní a překřikovat se protože přes hluk který pračka způsobuje se neslyšíme není moc harmonické a na klidu a pohodě to nepřidá.

·         Pračka a sušička. Když si nemůžeme dovolit zvlášť pračku a sušičku můžeme zvolit kompromis a vybrat si dva produkty v jednom, tedy pračka se sušičkou. Ušetří to místo což je praktické.

Koupí pračky to však nekončí. Musíme se o ni také starat, ideální je čas od času ji vyčistit, vymýt všechny záhyby a vyčistit filtry. Když se o ni budeme dobře starat můžeme prodloužit její životnost i o několik let.

Je fajn naházet prádlo do pračky, nasypat prášek, přidat aviváž, zmáčknout tlačítko a o víc se nestarat. Bohužel žádný elektrospotřebič nevydrží věčně a tak čas od času musíme investovat do nové pračky. Jak si však vybírat a čím se řídit?

·         Obsah pračky, je to základní co řešíme. Čím větší rodina tím více kilo potřebujeme aby pračka vyprala. Na druhou stranu je vhodné také zhodnotit to jak často pereme zda chceme čekat až se nám pračka naplní nebo raději prát po troškách každý den. Zdá se to být logická odpověď že nejvíce ekonomické je čekat až se pračka naplní ovšem někoho vyvádí z míry když koš na prádlo přetéká prádlem. Pravdou však je že nemodernější pračky si sami dokáží zvážit prádlo a podle toho určit kolik vody bude potřeba.

·         Vrchní nebo přední plnění? Zejména pokud má někdo velice malinkou koupelnu nejpraktičtější řešení se zdá být plnění vrchem, ovšem tento druh praček už není na trhu zastoupen v takové míře s funkcemi jako nabízejí pračky plněné předem.

·         Hlučnost. Někteří lidé si pračku dají do kuchyně, je to však nepraktické a příliš se to nehodí. Ovšem když dispozice bytu nedovolí řešit situaci jinak je důležité hledět především na to aby pračka nadělala co nejmíň rámusu a nerušila ostatní členy domácnost. Dnešní trend je spojovat obývací pokoj s kuchyní a překřikovat se protože přes hluk který pračka způsobuje se neslyšíme není moc harmonické a na klidu a pohodě to nepřidá.

·         Pračka a sušička. Když si nemůžeme dovolit zvlášť pračku a sušičku můžeme zvolit kompromis a vybrat si dva produkty v jednom, tedy pračka se sušičkou. Ušetří to místo což je praktické.

Koupí pračky to však nekončí. Musíme se o ni také starat, ideální je čas od času ji vyčistit, vymýt všechny záhyby a vyčistit filtry. Když se o ni budeme dobře starat můžeme prodloužit její životnost i o několik let.

Přirozeně, před nebo po rozhodnutím založit rodinu (ať záměrně nebo nezáměrně) se většině z nás honí hlavou mnoho otázek „Jsem na to připravená/ý?“ „Budu dobrá máma/dobrý táta?“ „Jak to zvládnu“ a mnoho dalších.  Někdo chodí pro rady za svými rodiči, někdo za přáteli, možná ještě koukneme do nějaké té knížky plné rad. S jistotou najdeme mnoho informaci na internetu. Začneme na maminkovských diskuzích až skončíme u odborných článků.
Jak to tedy je? Jaké metody výchovy jsou? Jak chci vychovávat své dítě? Pojďme se podívat na 3 trendy v moderní výchově.

·         Americký styl
Někomu vyhovuje, někomu méně. Naprosté bezvládí, kdy dítě je už od embrya vyzrála osobnost. Projevuje se a my jeho projevům nebráníme, netrestáme, necháme jej žít, jak si samo usmyslí. Dostane najíst, napít, dostane vše, co si umane, netrestáme jej.
·         Nevýchova
Nesedí Vám ani jeden druh výchovy? Nechcete být tvrdý, autoritativní, ani přehnaně hodní a už vůbec si nepřejete výchovu v naprosté anarchie? Tak nevýchova by mohla být přímo pro Vás.
Je založena na přirozené komunikaci a má tři základní zásady/principy. Rodiče si s dětmi rozumí a ani jeden se nemusí vztekat. Rodiče a děti spolu nebojují, podporují se, věří si.
Umí se domluvit, i když spolu nesouhlasí.
·         Montessori
Za celou Montesori výchovou stojí Marie Montessori. První žena v Itálii, která promovala jako doktorka medicíny. Vytvořila ucelené vzdělávání, které respektuje vývojová období dítěte.
Dbá na potřeby dítě, pomáhá jeho rozvíjení. Nejenom jeho schopností, ale i vnímaní sebe nebo svého okolí. Využívá podpůrné výukové materiály, které přirozené podpoří zájem dítěte. Pomáhá mu zapamatovat si pracovní návyky a řídit se vlastním úsudkem.
 
Metod, rad a způsobů, jak vychovávat je mnoho. My jsme žili v době, kde nebylo tolik elektronických vymožeností, máme zažité způsoby našich rodičů a možná občas tápeme. Ale vše, co děláme, děláme s láskou ke svému dítěti.

Přirozeně, před nebo po rozhodnutím založit rodinu (ať záměrně nebo nezáměrně) se většině z nás honí hlavou mnoho otázek „Jsem na to připravená/ý?“ „Budu dobrá máma/dobrý táta?“ „Jak to zvládnu“ a mnoho dalších.  Někdo chodí pro rady za svými rodiči, někdo za přáteli, možná ještě koukneme do nějaké té knížky plné rad. S jistotou najdeme mnoho informaci na internetu. Začneme na maminkovských diskuzích až skončíme u odborných článků.
Jak to tedy je? Jaké metody výchovy jsou? Jak chci vychovávat své dítě? Pojďme se podívat na 3 trendy v moderní výchově.

·         Americký styl
Někomu vyhovuje, někomu méně. Naprosté bezvládí, kdy dítě je už od embrya vyzrála osobnost. Projevuje se a my jeho projevům nebráníme, netrestáme, necháme jej žít, jak si samo usmyslí. Dostane najíst, napít, dostane vše, co si umane, netrestáme jej.
·         Nevýchova
Nesedí Vám ani jeden druh výchovy? Nechcete být tvrdý, autoritativní, ani přehnaně hodní a už vůbec si nepřejete výchovu v naprosté anarchie? Tak nevýchova by mohla být přímo pro Vás.
Je založena na přirozené komunikaci a má tři základní zásady/principy. Rodiče si s dětmi rozumí a ani jeden se nemusí vztekat. Rodiče a děti spolu nebojují, podporují se, věří si.
Umí se domluvit, i když spolu nesouhlasí.
·         Montessori
Za celou Montesori výchovou stojí Marie Montessori. První žena v Itálii, která promovala jako doktorka medicíny. Vytvořila ucelené vzdělávání, které respektuje vývojová období dítěte.
Dbá na potřeby dítě, pomáhá jeho rozvíjení. Nejenom jeho schopností, ale i vnímaní sebe nebo svého okolí. Využívá podpůrné výukové materiály, které přirozené podpoří zájem dítěte. Pomáhá mu zapamatovat si pracovní návyky a řídit se vlastním úsudkem.
 
Metod, rad a způsobů, jak vychovávat je mnoho. My jsme žili v době, kde nebylo tolik elektronických vymožeností, máme zažité způsoby našich rodičů a možná občas tápeme. Ale vše, co děláme, děláme s láskou ke svému dítěti.

Přirozeně, před nebo po rozhodnutím založit rodinu (ať záměrně nebo nezáměrně) se většině z nás honí hlavou mnoho otázek „Jsem na to připravená/ý?“ „Budu dobrá máma/dobrý táta?“ „Jak to zvládnu“ a mnoho dalších.  Někdo chodí pro rady za svými rodiči, někdo za přáteli, možná ještě koukneme do nějaké té knížky plné rad. S jistotou najdeme mnoho informaci na internetu. Začneme na maminkovských diskuzích až skončíme u odborných článků.
Jak to tedy je? Jaké metody výchovy jsou? Jak chci vychovávat své dítě? Pojďme se podívat na 3 trendy v moderní výchově.

·         Americký styl
Někomu vyhovuje, někomu méně. Naprosté bezvládí, kdy dítě je už od embrya vyzrála osobnost. Projevuje se a my jeho projevům nebráníme, netrestáme, necháme jej žít, jak si samo usmyslí. Dostane najíst, napít, dostane vše, co si umane, netrestáme jej.
·         Nevýchova
Nesedí Vám ani jeden druh výchovy? Nechcete být tvrdý, autoritativní, ani přehnaně hodní a už vůbec si nepřejete výchovu v naprosté anarchie? Tak nevýchova by mohla být přímo pro Vás.
Je založena na přirozené komunikaci a má tři základní zásady/principy. Rodiče si s dětmi rozumí a ani jeden se nemusí vztekat. Rodiče a děti spolu nebojují, podporují se, věří si.
Umí se domluvit, i když spolu nesouhlasí.
·         Montessori
Za celou Montesori výchovou stojí Marie Montessori. První žena v Itálii, která promovala jako doktorka medicíny. Vytvořila ucelené vzdělávání, které respektuje vývojová období dítěte.
Dbá na potřeby dítě, pomáhá jeho rozvíjení. Nejenom jeho schopností, ale i vnímaní sebe nebo svého okolí. Využívá podpůrné výukové materiály, které přirozené podpoří zájem dítěte. Pomáhá mu zapamatovat si pracovní návyky a řídit se vlastním úsudkem.
 
Metod, rad a způsobů, jak vychovávat je mnoho. My jsme žili v době, kde nebylo tolik elektronických vymožeností, máme zažité způsoby našich rodičů a možná občas tápeme. Ale vše, co děláme, děláme s láskou ke svému dítěti.

Přirozeně, před nebo po rozhodnutím založit rodinu (ať záměrně nebo nezáměrně) se většině z nás honí hlavou mnoho otázek „Jsem na to připravená/ý?“ „Budu dobrá máma/dobrý táta?“ „Jak to zvládnu“ a mnoho dalších.  Někdo chodí pro rady za svými rodiči, někdo za přáteli, možná ještě koukneme do nějaké té knížky plné rad. S jistotou najdeme mnoho informaci na internetu. Začneme na maminkovských diskuzích až skončíme u odborných článků.
Jak to tedy je? Jaké metody výchovy jsou? Jak chci vychovávat své dítě? Pojďme se podívat na 3 trendy v moderní výchově.

·         Americký styl
Někomu vyhovuje, někomu méně. Naprosté bezvládí, kdy dítě je už od embrya vyzrála osobnost. Projevuje se a my jeho projevům nebráníme, netrestáme, necháme jej žít, jak si samo usmyslí. Dostane najíst, napít, dostane vše, co si umane, netrestáme jej.
·         Nevýchova
Nesedí Vám ani jeden druh výchovy? Nechcete být tvrdý, autoritativní, ani přehnaně hodní a už vůbec si nepřejete výchovu v naprosté anarchie? Tak nevýchova by mohla být přímo pro Vás.
Je založena na přirozené komunikaci a má tři základní zásady/principy. Rodiče si s dětmi rozumí a ani jeden se nemusí vztekat. Rodiče a děti spolu nebojují, podporují se, věří si.
Umí se domluvit, i když spolu nesouhlasí.
·         Montessori
Za celou Montesori výchovou stojí Marie Montessori. První žena v Itálii, která promovala jako doktorka medicíny. Vytvořila ucelené vzdělávání, které respektuje vývojová období dítěte.
Dbá na potřeby dítě, pomáhá jeho rozvíjení. Nejenom jeho schopností, ale i vnímaní sebe nebo svého okolí. Využívá podpůrné výukové materiály, které přirozené podpoří zájem dítěte. Pomáhá mu zapamatovat si pracovní návyky a řídit se vlastním úsudkem.
 
Metod, rad a způsobů, jak vychovávat je mnoho. My jsme žili v době, kde nebylo tolik elektronických vymožeností, máme zažité způsoby našich rodičů a možná občas tápeme. Ale vše, co děláme, děláme s láskou ke svému dítěti.